Bůh se nám dává poznat mnoha způsoby. A dává se nám poznat také skrze nás samotné. Mnohé dary a schopnosti, jimiž jsme byli obdařeni, si ani neuvědomujeme. A přitom to vše máme od něj.

 

Někomu bylo dáno, aby kreslil obrazy, jinému, aby tesal sochy, vyřezával, stavil. Další obdržel hudební sluch a hru na hudební nástroje či schopnost tyto nástroje vyrábět. Další dovede skládat písně a hudbu. Někomu byly dány organizační schopnosti, další zase dovede rozšiřovat hranice poznání, vzdělávat druhé nebo jim radit. Jinému bylo dáno stát se mistrem kuchyně nebo cukrářem. Další se mohl stát šikovným krejčím nebo úspěšným zahrádkářem. Někdo kreativně nadaný s šikovnými rukami je kutilem a další zase dobrým chovatelem zvířat. Kdo obdržel fyzickou zdatnost, může chránit lidské životy nebo pomáhat tam, kde lidská síla chybí, a ten, který si snad myslí, že nic netvoří, je třeba právě tím, který rozdává radost a dovede druhého potěšit, podpořit a vyslechnout v nesnázích. 

Děláme úžasné věci, dokážeme vytvořit spoustu krásného a mnohdy nad tím vším žasneme. Ve skutečnosti však obdivujeme krásu Božího díla. Jeho podpis je v každém z nás. Ano, jsme to my, kdo tvoříme, ale On je ten, který stvořil člověka schopného činit tyto úžasné věci. A proto je také velmi dobré, když je dokážeme použít také k jeho oslavě. Když zpíváme ve schólách a na mších, když tvoříme různá společenství a také když děláme prostřednictvím svých darů skutky lásky jeho dětem (všichni jsme Boží děti), tedy našim bratrům a sestrám.

 

Tento článek píšu právě proto, že si stále častěji uvědomuji, co vše jsem od Něj dostal. 

Když si po čase přečtu verše, nad kterými si říkám, že jsem je snad ani nemohl napsat. Když si s radostí mohu trochu zavrzat na akordeon nebo si pískat jak drozd. Když se mi podaří uvařit dobrý oběd. Když se mi podaří do památníku nakreslit hezký obrázek nebo dostanu zajímavý nápad na hezkou fotku. Když se můžu "proletět" na kole. Když jako strojař přijdu na dobrý nápad, jak něco vyřešit nebo když jako neelektrikář vyrábím LED osvětlení na své kolo. Když si vzpomenu na legraci, kterou jsem snad ani nemohl vymyslet nebo když druhého mohu potěšit společným rozhovorem, účastí na něčem. 

A nebo právě v těchto dnech, kdy se mi podařilo dokončit vyšívané kožené pouzdro na mobil...

 

Jeho podpis je zkrátka ve všem, co mi svěřil.